Poprvé v historii se archeologické nálezy z Moravského krasu objevené v druhé polovině 19. století vracejí do Blanska. Muzeu Blanenska  se podařilo zapůjčit nálezy  z Naturhistorisches Museum Wien.

Unikátní nálezy, které objevil takzvaný otec moravské archeologie Jindřich Wankel, ale i nálezy z dalších lokalit na Blanensku, budou k vidění v nové archeologické expozici Muzea Blanenska s názvem Cesta do pravěku Blanenska.

Nejzajímavějšími předměty, které mohou návštěvníci vidět, jsou nálezy z tajemstvími opředené jeskyně Býčí skála, kde dodnes existují různé teorie okolností úmrtí nejméně čtyřiceti nalezených osob a několikanásobně vyššího množství šperků a dalších obětin.

V bezpečnostních vitrínách jsou v muzeu po celý rok uloženy keramické a bronzové nádoby, náramky, spony, skleněné a jantarové náhrdelníky nebo také masivní palice, kladiva a kleště z tzv. kovárny objevené v Předsíni jeskyně.

Vystaveny budou i bronzová a železná kování z rituálních vozů nalezených v Býčí skále. Model jednoho z pohřebních vozů je rovněž k vidění v expozici.

Blanenský lékař Jindřich Wankel učinil objev v roce 1872

Legendární objev v Býčí skále učinil blanenský lékař Jindřich Wankel na podzim roku 1872. V Blansku ze svých objevů založil muzeum. Položil tak základ blanenské tradici muzejnictví, která díky němu sahá až do roku 1854, kdy svou sbírku zpřístupnil odborné veřejnosti.

Jindřich Wankel bydlel na blanenském zámku, kde současné muzeum sídlí, a později také v budově v podzámčí, kde provozoval svoje muzeum.

Díky své rozsáhlé badatelské činnosti nejen v jeskyních Moravského krasu si vysloužil označení „otec moravské archeologie“. Kromě archeologie se Wankel věnoval také speleologii nebo paleontologii. Na počátku 80. let 19. století se Wankel chystal na odpočinek, který měl strávit u svého zetě Jana Havelky v Olomouci.

Své rozsáhlé sbírky musel prodat

V důsledku toho byl nucen prodat svoje rozsáhlé sbírky, které by se mu do menšího bytu, jenž v Olomouci měl, nevešly. Wankel odjakživa toužil po tom, aby sbírky zůstaly v jeho vlasti, bohužel při jednáních s Národním muzeem v Praze se však setkal s nezájmem a dlouhá vyjednávání s Františkovým muzeem v Brně nakonec rovněž nikam nevedla.

Jiskra naděje svitla, když se dohodl s rajhradským opatem Güntherem Janem Kalivodou, že jeho sbírky odkoupí a Františkovu muzeu daruje. Opat Kalivoda však náhle zemřel a Wankel tísněný výpovědí ze služebního bytu v Blansku musel chtě nechtě prodat část svých sbírek Naturhistorisches Museum ve Vídni, jenž o jeho sbírky usiloval již od roku 1876, neboť správně rozpoznal jejich nesmírnou kulturně-historickou hodnotu.

V roce 1883 tedy Wankel prodal první část svých sbírek z různých moravských lokalit (cca 30 000 ks) za 12 000 zlatých. Druhá část jeho sbírek se do Vídně dostala v roce 1897, těsně po Wankelově smrti, kdy ji tam prodala jeho manželka.

Naturhistorisches museum spravuje rozsáhlou archeologickou sbírku, kde se nachází také několik desítek tisíc předmětů, které byly nalezeny na našem území v 19. století a uloženy právě ve Vídni. Před dvěma lety prošla stálá expozice archeologie vídeňského muzea rekonstrukcí a v nové expozici jsou umístěny takové skvosty, jako je býček z Býčí skály, bronzová helma, nebo fragmenty z bohatě zdobeného bronzového opasku nebo zlatých zaušnic.

V rámci jednání mezi muzei, která začala již koncem roku 2016, bylo dohodnuto, že do připravované expozice v Blansku bude možné zapůjčit předměty uložené v depozitáři.

Keramika, artefakty i kamenná šipka

V Blansku tak budou k vidění nálezy, které nejsou běžně dostupné ani v expozici ve Vídni. Kromě halštatských „pokladů“ z Býčí skály budou v nové blanenské expozici vystaveny předměty z i z jiných období a lokalit.

Neolitická keramika a kostěné artefakty z Výpustku, eneolitická kamenná šipka z Pekárny, štípaná industrie z křišťálu z Žitného jeskyně, nebo soubor keramických nádob z pohřebiště u Bořitova z mladší doby bronzové, jenž dosud nikdy v České republice vystaveny nebyly

. Celkem se jedná o přibližně 150 artefaktů. Nálezy mohly být do ČR vyvezeny na základě povolení rakouského ministerstva.

autorka fotografií: Pavlína Komínková, Muzeum Blanenska