Zájem o léčbu obezity a nadváhy u lékaře roste. Vyplývá to ze zjištění projektu Nebudu obézní u příležitosti Světového dne obezity (11. října). Zástupci projektu oslovili desítku lékařů, kteří se léčbou těchto nemocí zabývají.

„Lidí, kteří k nám chodí s tímto problémem, je zhruba o pětinu víc než před deseti lety. Většinou jsou to ženy,“ uvedla například praktická lékařka Petra Polívková z Vlašimi.

Obezita a nadváha jsou nemoci, proto je má řešit lékař, který pacienta vyšetří komplexně

Podle lékařů má být praktický doktor tím prvním odborníkem, se kterým má člověk nadváhu nebo obezitu řešit. „Po konzultaci může pacienta odeslat třeba do obezitologické ordinace. Dnes má ale i možnosti, jak pacienta podpořit přímo, například předepsáním léků, tedy nejenom doporučením diety a pohybu,“ upozorňuje praktický lékař Tomáš Jančák z Libice nad Cidlinou.

U dokotora skončí všichni

Lékaři se shodují v tom, že lidé s obezitou nebo nadváhou doženou k tomu, aby se vydali do ordinace, až zdravotní problémy. „Lidé většinou dojdou, až když mají cukrovku, vysoký krevní tlak nebo pohybové komplikace. Běžně berou takových šest až osm tablet denně. Že by někdo přišel řešit svoji váhu, pokud nemá zdravotní komplikace, tak to je výjimečné a týká se to spíš mladých žen, které to řeší z kosmetických důvodů. Lidé strkají hlavu do písku a doufají, že to nebudou muset řešit, ale váha je stejně časem dožene, v tomhle je nekompromisní,“ podotýká liberecká endokrinoložka, obezitoložka a internistka Věra Kavánová.

Lidi potřebují motivaci

Lékaři mají v současné době možnosti, jak lidem pomoci. „Lidem, kteří mají problém s jídlem a nedokáží se ovládnout, předepisuji anorektika. Teď je na trhu vlastně jen jeden lék. I za to jsem ale ráda. Bez jakékoliv berličky totiž lidé většinou nejsou schopní sami něco změnit. Lidé potřebují motivaci. Je složité se smířit s tím, že místo plného talíře dostanou jen půlku a místo klobásy zeleninu,“ dodává Kavánová.

Výsledky už za první měsíc

Díky léčbě tak pacienti někdy vidí výsledky už během prvního měsíce, což je pro ně motivace v hubnutí pokračovat. „Léky, které umí tlumit chutě a hlad, ale fungují jako berlička, která pacientovi může pomoci zhubnout, ale za něj určitě nezhubne,“ upozorňuje praktický lékař Pavol Hlúbik z Hradce Králové na to, že vždy je potřeba myslet na přiměřený pohyb a správnou stravu. Léky mohou pomoci tak, že ovlivní dvě mozková centra, tzv. centrum hladu a centrum odměny.

Zároveň je také potřeba rozlišovat mezi léky na předpis a potravinovými doplňky. „O doplňcích neexistují prokazatelná data, že fungují. Navíc rychlým hubnutím lidé ztrácí spíše svalovou hmotu a pak se objevují jojo efekty,“ varuje olomoucká internistka Ľubica Cibičková.

Souhlasí s ní i obezitoložka Petra Vodáková. „Pokud pacienti hubnou pod dohledem lékaře, vyhnou se nejčastějším chybám jako jsou drastické diety, hladovění, nevyrovnaná strava, zbytečné investice do neúčinných preparátů na hubnutí nebo zdraví škodlivých diet pomocí předražených koktejlů,“ upozorňuje.

Podle lékařů je úspěch, když pacient zhubne deset procent původní váhy. To už má také pozitivní vliv na zdraví. „Stačí, když je hubnutí pozvolné, většinou tak půl kilogramu za týden, což jsou dvě až tři kila za měsíc. Jsou pacienti, kteří díky tomu že zhubnou, jsou schopní se zbavit cukrovky 2. typu. Nebo se jim sníží krevní tlak a mohou snížit dávku léků nebo je úplně vysadit,“ uvádí příklady úspěšné léčby Cibičková.

Jsou ale i opačné případy. „Léčba obezity selhává, když lidé nejsou schopni změnit svůj režim. Přestanou dodržovat doporučení, docházet na konzultace a vzdají to. Je to pro ně příliš složité změnit zajeté koleje. Problém často bývá stres, kterého se nejsou schopní zbavit,“ dodává Cibičková.