První transplantace jater v bývalých socialistických zemích se uskutečnila 2. února 1983 v Brně. Úspěšně ji zvládl tým profesora Vladimíra Kořístka na II. chirurgické klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny.

První pacient, tehdy 36letý otec tří malých dětí Josef Mynář z Tišnova měl zhoubný nádor jater a lékaři mu předpovídali jen krátký život. Měl štěstí, že neměl žádnou metastázu rakoviny, proto podstoupil složitou operaci, prý aby vychoval děti alespoň do puberty. Bez větších zdravotních problémů ale žije dalších 35 let dodnes, podniká vysokohorské tůry, jezdí na kole a lyžuje.

Další pacientky se představily v Brně

Na tiskové konferenci v Brně se představily také další dvě pacientky s játry od dárců – slečna Kristýna Bravencová a Lucie Štrublová. Bravencovou postihlo vzácné genetické onemocnění, kdy se z těla přestane vylučovat měď a selžou játra.

Ředitel Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Petr Němec uvedl, že skvělý brněnský tým má dosud na kontě 694 transplantací, naposled uplynulou neděli, a to současně srdce a jater.

Vysoký počet pacientů se dožije více let

Do pěti let po operaci žije ještě 80 procent těchto pacientů, do 10 let 70 procent pacientů. Je to lepší výsledek, než je světový průměr. Játra nejvíce poškozují nádory, ztvrdnutí orgánu, otravy a nadměrná konzumace alkoholu.

Délka operace se příliš nezměnila

Délka operace se ve srovnání s roku 1983 příliš nezměnila. Běžně se operuje čtyři až šest hodin, počet transplantací jater se v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie udělá ročně kolem 50. Čekatelé na transplantaci jater jsou na listině čekatelů, takzvaném waiting listu, seřazeni dle závažnosti jejich zdravotního stavu.

První na řadu přicházejí pacienti v nejtěžším zdravotním stavu, u kterých nastalo akutní selhání jater například po otravě toxickou látkou (bez transplantace by zemřeli do několika dnů).

Foto – Václav Žalud