Deset kosmonautů z devíti evropských zemí  si ve středu  jak na brněnské  hvězdárně tak v Technickém muzeu připomnělo 40 let od letu prvního Čechoslováka Vladimíra Remka do kosmu. Remek byl první návštěvník vesmíru z jiné země, než ze Sovětského svazu nebo Spojených států.

Do Brna přijel  Ivan Bella (Slovensko), Miroslaw Hermaszewski (Polsko), Sigmund Jähn (Německo), Farkas Bertalan (Maďarsko), Dumitru-Dorin Prunariu (Rumunsko), Jurij Romaněnko (Rusko), Roman Romaněnko (Rusko), Franz Viehböck (Rakousko), Frank De Winne (Belgie). Přítomen byl též kosmonaut – kandidát či Remkův případný náhradník Oldřich Pelčák. Kosmonauty provázel  Generální konzul Ruské federace v Brně Alexander Nikolajevič Budajev.

Beseda na hvězdárně

V Brně Remek v klukovském věku vášnivě navštěvoval astronomický kroužek na brněnské hvězdárně a později zde vystudoval na Vojenské akademii, profesní obor pilotování letadel. Veřejnost se setkala s Remkem a ostatními kosmonauty při besedě na brněnské hvězdárně, kde měli zájemci k užití zvláštní dopisnice a speciální poštovní razítko. Na počest evropských kosmonautů zorganizovala Univerzita obrany čestný přelet vojenských letounů Gripen nad Brnem.

Remkova cesta ke hvězdám po 40 letech

Je 2. březen roku 1978,  15 hodin 28 minut. Na oběžnou dráhu planety Země vynáší raketa Sojuz-U kosmickou loď Sojuz 28. Míří k vesmírné orbitální stanici Saljut 6. Sojuz 28 má dvoučlenou posádku. Na její palubě je první československý  kosmonaut Vladimír Remek. Československá kosmonautika slaví světový úspěch.

Vladimír Remek (1948)  a velitel lodi Alexej  Gubarev (1931-2015) prožili ve vesmíru 7 dní, 22 hodin, 17 minut. Jednalo se o první mezinárodní posádku v historii kosmických letů. V rámci programu Interkosmos se 3. března v 17 hodin a 6 minut spojila jejich loď s kosmickou orbitální  stanicí  Saljut 6 a Gubarev s Remkem se přivítali se členy posádky stanice Jurijem Romaněnkem (1944) a Georgijem Grečkem (1931). (Časové údaje jsou uvedené v UTC =světovém koordinovaném čase.)

  Výstava Vladimír Remek – cesta ke hvězdám

Technické muzeum v Brně ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno nabízí návštěvníkům od 7. 3. do 10. 6. 2018 připomenutí tohoto výročí výstavou s názvem Vladimír Remek – cesta ke hvězdám aneb 40 roků od letu prvního Čechoslováka do kosmu.

Kromě osobních věcí kosmonautů, původních obalů od potravin a fotografií se návštěvníci více dozvědí o programu Interkosmos. Lahůdkou pro návštěvníky je v tomto muzeu československá státní vlajka, kterou symbolicky položil na povrch Měsíce Eugene Cernan – poslední muž, který doposud vstoupil na tuto přirozenou družici Země. Cernan, velitel kosmické lodi Apollo 17, tak učinil z úcty ke svým předkům v roce 1972.

O dva roky později ji přivezl do Československa, ale nikdo se neodvážil ji z rukou amerického astronauta převzít. „Vlajka byla uložena díky tehdejšímu řediteli Astronomického ústavu ČSAV v podzemí největšího dalekohledu u nás. Po roce 1989 byla vlajka přenesena a vystavena na pilíři dalekohledu.

Návštěvníci ondřejovské hvězdárny Astronomického ústavu AV ČR si ji mohou prohlédnout  z návštěvnické galerie dalekohledu při prohlídkách pro veřejnost vždy od května do září,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Na brněnské výstavě bude k vidění pouze do konce března.

Krteček v kosmu

Další lahůdka je Krteček, známá dětská postavička, která se také proletěla kosmem. V roce 2011 ji do raketoplánu Endeavour vzal americký astronaut Andrew Feustel na Mezinárodní kosmickou stanici. Jak při návštěvě Československa Feustel uvedl, Krtek se mimo stanici nedostal, protože pro něj nikdo nevyrobil tak maličký skafandr.

Většinu času se vznášel na stanici. Ale pozor, na zadečku má přišitý suchý zip, kterým jej kosmonauti mohli v případě potřeby přilepit na stěnu. Ovšem vesmírný Krteček je jiný než ti, které si lze koupit na Zemi. Celková hmotnost všeho, co si mohli vzít členové posádky na palubu, byla 700 gramů. Krteček tedy musel být co nejlehčí a navíc nehořlavý.

Foto – Václav Žalud