Na traktoru Zetor 25 do Švédska, 3000 km traktor zvládnul
Martin Havelka je legenda mezi českými fanoušky traktorů. Třetí rok podniká dobrodružné výpravy na svém téměř sedmdesátiletém modelu Zetor Z25. Na svou zatím nejdelší cestu se vypravil letos do Švédska. Navzdory úmornému vedru dokázal více než tři tisíce kilometrů dlouhou cestu v pořádku dokončit.
Vyrazil v půli července, kdy v rodných Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou usedl za volant legendárního modelu Z25. Průměrnou rychlostí 33 km/h a spotřebou 12 l/100 km se, v doprovodu rodiny a svého psa, vydal na sever.
Po několikadenní cestě přes Česko a Polsko, přijel se svým zetorem k Baltskému moři. Tam vedla také jeho první dobrodružná výprava, při které před dvěma lety zdolal téměř 800 kilometrů, a která ho proslavila nejen u nás, ale i v zahraničí. Tato trasa tak pro Havelku nebyla neznámá.
Premiéry se nicméně jeho traktor dočkal v polském přístavním městě Swinoujsce, z kterého se poprvé přeplavil trajekterm až ke Švédskému pobřeží.
Cesta do Skandinávie
Škrdlovický cestovatel strávil ve skandinávské zemi jedenáct dní, během kterých urazil z přístavu v Trelleborgu více než 1200 kilometrů podél severovýchodního pobřeží. Cestou poznával rozmanitý venkov, podnikl sedm setkání s místními sběrateli starých traktorů a lidmi spojenými se značkou Zetor.
Zavítal také do tamního muzea traktorů Zetor v Ystadu. „Nejvzdálenějším cílem byl ostrov Orust – 100 km severně od města Göteborg – kde jsme s rodinou návštívili farmu sběratele traktorů Zetor 25, pana Christena Olssona, majitele více než 30 kusů brněnských traktorů Z 25 první verze v exportním provedení a uznávaného odborníka na historické traktory Zetor ve Švédsku,“ dodal Havelka.
Sběratel traktorů Magnus Larson
Švédsko navštívil na pozvání zdejšího sběratele Zetorů Magnuse Larssona, se kterým letošní cestu naplánoval během loňského setkání traktoristů v Lazech nad Morzem. Podle Havelky jsou tyto české traktory ve Švédku populární: „Má je tu spousta lidí, např. na ostrově Orust bylo sedmdesát procent všech traktorů právě značky Zetor. Unikátní kousky se dají vidět i v muzeu. Zetor tu má rozhodně své jméno,“ poznamenal. Pochválil také místní dopravu, která je na zemědělská vozida zvyklá: „Je tu hodně farem a traktory, ať už nové, moderní, nebo i starší, tam prostě jezdí, takže se s nimi na silnicích počítá.“
Počasí bylo nepředvídatelné
Jedinou překážku na dlouhé cestě představovalo pro Havelku počasí. Jeho ZETOR Z25 totiž není vybaven kabinou, tudíž je jeho řidič vystaven napospas nepřízni počasí. Očekávané problémy s deštěm však po příjezdu do Švédska vystřídala úmorná vedra, díky kterým byl traktor pořádně rozpálený. Ani to však Havelku nezastavilo v dobývání Skandinávie, přestože cestu na svém veteránu přirovnal k sezení na rozpálených kamnech.
Závěrem však celou situaci okomentoval s nadsázkou a ke svému cestovatelskému rekordu dodal: „Bylo opravdu horko, slunečno a bez deště, takže jsem se vrátil krásně opálený.“ Milovník traktorů svou namáhavou cestu zakončil na traktoriádě v Janově u Svitav, odkud se v sobotu večer vrátil domů.
Už těď však plánuje svoji příští výpravu – tentokrát již potřetí na nejvýše položenou horskou silnici Grossglocknerhochalpenstrasse v rakouských Alpách, kam vyrazí v září.
Z historie továrny ZETOR v Brně
Něco z historie zmíněného typu trakoru z kompletační továrny v Brně – Líšni: První traktor Zetor Z25 byl vyroben 15. března 1946. Výrobě předcházela nelehká výzva – zkonstruovat levný traktor o nízké hmotnosti, který bude vhodný pro hromadnou výrobu. Nejlépe se úlohy zhostila Zbrojovka Brno, které byla následně svěřena výroba zemědělských kolových traktorů Z25.
V roce 1949 došlo k modernizaci modelu, kdy přibylo ikonických prvků: vylepšená přístrojová deska včetně teploměru, pohodlné polstrované sedadlo, hydraulické tříbodové závěsné ústrojí, kabina na přání, závěr diferenciálu nebo nastavitelný rozchod předních a zadních kol. Vznikl tak Zetor Z25 A, na kterém jezdí právě pan Havelka. Stroj, který si pořídil v roce 2010, samozřejmě prošel renovací.
Ta trvala přes rok. Původně šlo o Zetor Z25 A, přestavěný v roce 1968 v STS Hodonín na „H“ a následně panem Havelkou po renovaci navrácený více do podoby „A“. Má pouze dílčí úpravy týkající se bezpečnosti a životnosti při delších jízdách, např. lepší čepy řízení či kufr na věci.