Nepříjemný hluk z rušné silnice, hluk od sousedů či vtíravá hudba z vedlejšího bytu. A nemožnost si v klidu a tichu ve svém bytě odpočinout. To vše může mít na svědomí nedostatečná či špatně řešená akustická izolace v budovách. Řešení tohoto problému je jednoduché – dodatečné odhlučnění stěn a příček pomocí akustických izolačních desek. A pokud plánujete novostavbu, pozorně dbejte na detaily, týkající se zvukové izolace!

Když jsme byt kupovali, tohle by nás ani ve špatném snu nenapadlo! Kdo mohl tušit, že budeme slyšet každé spláchnutí u sousedů? Který projektant to proboha schválil? Proč ty paneláky nestavěli jinak? I takové stížnosti a stesky bohužel nejsou výjimkou mezi mnohými majiteli bytů v novostavbách, stejně jako ve starších panelových domech.

Stejně tak se stává, že někteří developeři šetří na materiálech a jejich novostavby pak splňují jen nejnižší limity na akustické normy v interiéru jednotlivých bytů. Jejich obyvatelům však brzy nastává hlukové peklo. To například, když se sousedům narodí dítě, pořídí si neustále štěkajícího psa či se “jen” často sprchují.

Starý činžák nové normě nenaučíš…

Ochranu budov proti hluku podrobně upravuje norma ČSN 73 0532. Jak je tedy možné, že v řadě domácností přesto mohou být slyšet nepříjemné a rušivé zvuky?

„Důvodů může být celá řada. Může jít například o špatný stavební návrh či zastaralé provedení detailů. K šíření hluku také přispívají špatně navržené rozvody a jejich prostupy konstrukcí budovy. Stejně tak mohl stavitel podcenit hluk z venkovního prostředí – jiný ruch totiž vydává běžná ulice a jiný magistrála,“ vypočítává architekta Tereza Vojancová ze společnosti URSA a dodává, že výše uvedená norma je platná pouze pro současnou a nedávnou výstavbu od roku 1994.

„V době výstavby typických činžovních domů či paneláků, budovaných před čtyřiceti, šedesáti lety, platily jiné normy. Požadavky na akustiku sice existovaly již tehdy, ovšem jak se vyvíjejí technologie, tak se mění a zpřísňují i normy. Mnoho starých domů by z hlediska dnešních norem na akustiku neobstálo,“ upozorňuje Vojancová.

Hluk se šíří jak vzduchem, tak i konstrukcí

Odborníci rozeznávají dva typy hluku – a pozor, každý z nich se šíří naprosto odlišným mechanismem! „Prvním typem hluku je ten, který se šíří vzduchem – jde například o řeč, hudbu či štěkot. Pokud chceme tlumit tento typ hluku, sledujeme u konstrukcí a materiálů takzvanou vzduchovou neprůzvučnost,“ vysvětluje architektka Vojancová.

Druhým typem je pak hluk kročejový – ten se šíří pevnými materiály. Jak už název napovídá, vzniká například mechanickými nárazy do konstrukce při chůzi, házením balonu o zem, při stěhování nábytku a podobně. Neblahou zkušenost s tímto typem hluku mají mnozí obyvatelé panelových domů. „V panelových domech bývá často problém šíření kročejového hluku mezi jednotlivými patry. V konstrukci podlah zpravidla chybí kvalitní kročejová izolace, která brání přenosu nárazů do navazujících konstrukcí a obtěžuje následně sousedy,“ vysvětluje příčiny vzniku rušivého hluku architektka Vojancová.

Na detailech a technologických postupech záleží!

Velkým nešvarem bývá nedodržování správných pracovních postupů ze strany řemeslníků či stavbařů. Pro zajištění akustického komfortu v interiéru budovy ovšem opravdu záleží na každém detailu! Jednou z častých chyb je nedostatečná nebo žádná kročejová izolace pod podlahovou krytinu. Kvůli tomu sousedé o patro níže mohou slyšet doslova každý váš krok!

„Toto se často děje u rekonstrukcí podlahy, kdy není v místnosti prostor zvýšit ji o několik centimetrů tak, aby bylo možné pod roznášecí vrstvu vložit kvalitní minerální kročejovou izolaci. Proto se takové případy řeší pouze několikamilimetrovou vrstvou izolační podložky. Takové řešení je však vždy kompromisní a kročejový útlum tomu bohužel odpovídá,” říká Vojancová.

Jiné chybné konstrukční řešení se často vyskytuje v administrativních budovách, konkrétně u průběžných podhledů. Příčky mezi místnostmi nejsou dotaženy až ke konstrukci stropu, ale pouze k podhledu. Nad podhledem se potom šíří hluk bez jakékoli bariéry z jedné místnosti do druhé.

Minerální izolace hluk výtečně pohltí

Řešení, jak dodatečně zabránit prostupu nevítaného hluku skrze stěny či strop ve stávajících budovách, naštěstí existuje. Jde o lehké akustické podhledy či předstěny, vyplněné minerální izolací. Jejich jedinečnost spočívá zejména ve výplni, kterou tvoří minerální izolace. Ta díky svým fyzikálním vlastnostem a mikrostruktuře z jemných vláken výtečně pohlcuje zvuk a zaručuje v interiéru dokonalý akustický komfort.

Akustická minerální izolace existuje buď ve formě desek, nebo rolí. Oba typy při správné instalaci zajistí dokonalé tlumení hluku z okolních místností a naleznou uplatnění při odhlučňování ve všech typech staveb.

„Jednou ze špičkových, mimořádně hutných a zároveň lehkých příčkových izolačních desek je například URSA PUREONE TWP 37. Zvuková pohltivost této desky dosahuje třídy A, což značí velmi vysokou míru akustické izolace. Díky přesným rozměrům dokonale vyplní všechny dutiny a výtečně tlumí hluk,“ vysvětluje architektka Tereza Vojancová s tím, že příkladem rolované minerální akustické izolace je pak URSA PUREONE TWF 37. Zajímavé také je, že mezi deskovou a rolovanou minerální izolací nejsou žádné fyzikální rozdíly – rozdíl je opravdu jen v jejich formě.

Montáž akustické předstěny či podhledu je velmi rychlá. U malých prostor nezabere ani dva dny, v typických místnostech pak výstavba trvá mezi dvěma a třemi dny. Majitelé nemovitostí se rovněž nemusí bát, že by konstrukce ubrala mnoho prostoru ze stávající podlahové plochy místnosti. „Akustické předstěny mohou být opravdu velmi tenké. Již při tloušťce 4,25 cm je možné zlepšit vzduchovou neprůzvučnost o 6 decibelů,” dává příklad architektka Vojancová.

Není příčka jako příčka: Na akustiku myslete již při výstavbě!

Výše uvedený případ akustické předstěny se týkal dodatečného odhlučnění již stávajících prostor. Každý, kdo plánuje výstavbu rodinného domu, nebo například rekonstrukci bytového jádra, by se však měl pečlivě zajímat o to, z jakého materiálu postavit vnitřní nenosné příčky. Různé materiály totiž mají různé akustické vlastnosti – a opravdu je velký rozdíl mezi akustickou, a stejně tlustou běžnou cihlovou příčkou!

„Lehké akustické příčky, vyplněné minerální izolací, mají i při nižších tloušťkách lepší akustické vlastnosti než příčky zděné, a předčí je i v řadě dalších ohledů. Výtečně odolávají hluku, brání prostupu tepla a snižují požární riziko. Jejich výhodou je mimo jiné i výrazně nižší objemová hmotnost oproti masivním stěnám, což znamená menší přitěžování konstrukce budovy. Mnohem rychlejší je i jejich výstavba, která se obejde bez mokrých procesů, a stejně snadná je i jejich případná demontáž,” uzavírá architektka Tereza Vojancová ze společnosti URSA.

Foto: URSA