Ne všichni rodiče jsou připraveni na povel poškozovat zdraví svých dětí, tak, jak si to vláda přeje. Testování 2x týdně z nosu a ubírání kyslíku v rouškách potom, co se zjistí, že jsou vlastně bez viru. Najdou se mezi nimi i tisíce rozumných rodičů, kteří stojí za svými dětmi a nedají je do školního pokusného tábora testovacích subjektů. Děti jsou totiž zdravé, nejsou to žádní superpřenašeči.

Proti jakémukoli testování dětí ve školách jsou rodiče sedmileté Viktorie a jedenáctileté Sáry. Nesouhlasí nejen s testováním, ale ani s celodenním nošením roušek při vyučování. Akceptují roušky ve společných prostorech a měření teploty před výukou s prohlášením o bezinfekčnosti.​ Zde je nezkrácená verze e-mailu škole od jejich maminky.

Nesouhlas s testováním a nošením roušky ve školách

Odmítáme se podílet na této šikaně ze strany vlády. Testování zdravých jedinců těmito antigenními testy je naprosto zbytečné a vykazuje vysokou chybovost.

Proto jsme včera mladší dceru omluvili ze školy z rodinných důvodů. Starší jedenáctiletá dcera Sára zůstala také doma, do školy má jít až příští týden v rámci rotační výuky.

Každá chodí na jinou školu, protože Viky navštěvuje málotřídní školu v Bohuslavicích u Zlína, která má jen 4 ročníky, Sára chodí do Březolup, je v 5. třídě. S oběma školami nyní řeším jejich (ne)návrat.

Zatím mám vyřešenu jen Viky, která je od 12. 4. 2021 doma s tím, že paní učitelka jí bude posílat úkoly stejně jako kdyby byla nemocná jednou denně přes aplikaci WhatsApp. Sáru budu řešit až příští týden.

Tam je to složitější, protože se chce vidět s kamarády, test si chce vyzkoušet.

Já ale rozhodně nechci přistoupit na tuto špinavou „globální hru“ s pochybnými čínskými testy bez potřebné certifikace a povolení. MZd svými nařízeními porušilo minimálně 10 zákonů, včetně toho nejvyššího, a to Ústavy ČR.

​Chci znát vše, co se týká mých dětí

Už jsme přistoupili na roušky, teď přistoupíme na testy a na podzim na podmíněné očkování? Ne! Do školy tedy půjdu s ní a budu chtít vidět dokument o schválení testů Singclean, které naše školy mají, Evropskou lékovou agenturou a Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Taktéž se chci seznámit s vlastním testem a testovacími tyčinkami, protože je možné, že tyto byly dodány zvlášť, jsou od jiného výrobce, ale hlavně jsou údajně sterilizovány nebezpečným karcinogenem ethyloxidem.

V mezidobí jsem vznesla několik dotazů na zřizovatele obou škol v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. Zatím mi neúplně odpověděl jeden zřizovatel. Na otázky č. 5 a 6 (viz můj dopis školám) mi neodpověděl, s tím, že se mám obrátit na dodavatele testů, Magistrát města Zlína.

Zároveň jsem do školy v Bohuslavicích zaslala vysvětlení, proč Viky nenastoupí, viz dopis školám. Chci, aby tento dopis byl založen v její složce, pro případ, kdyby snad někdy v budoucnu ji chtěl někdo testovat, nebo nedejbože očkovat.

​Děti do škol bez podmínek

Jsme rozhodnuti, že do školy se dcery nevrátí, dokud nepomine povinné testování a roušky. Chceme školu bez podmínek. Už jsme kvůli tomu spolu s dalšími rodiči třikrát demonstrovali a absolvovali dvě protestní automobilové Jízdy za svobodu.

Chceme, aby se děti zase mohly volně stýkat s kamarády, a ne se obávat, že by mohly onemocnět něčím, co vlastně ani není třeba léčit, stačí 14denní karanténa. V té jsme nikdy nebyly a to je další důvod, proč nechci testy. Je jaro a my chceme chodit do přírody, ne být zavřeni v domě.

Před rokem jsem si myslela, že jde skutečně o zdravotní riziko. Všichni jsme se báli, nosili roušky i v lese. Teď vím, že jde bohužel o politiku a zotročení společnosti. Děti už nikdy nebudou jako dřív, nebudou se moci scházet v kroužcích, na táborech, na hřišti.

Já se snažím je brát co nejvíce ven, i se venku učíme, chodíme do lesa a nikdo mi nezakáže jít tam, kde nám je dobře, byť už je to v jiném okresu, jak nám bylo několikrát naznačeno. Nezastaví mě ani policie, nemám důvod jim lhát, prostě se jedu podívat například na březolupský rybník, který je nově zrekonstruovaný a chci vidět, jak se napouští. To už holky nikdy neuvidí. Stejně tak, jako když se před rokem vypouštěl a probíhal výlov rybníku a my s dětmi jsme sbíraly mušle.  🙁 (je mi do breku…. 🙁 )

Mám „výhodu“, že jsem bez práce. Od doby, co se před více než rokem poprvé zavřely školy, jsem s dětmi doma. Když si najdu práci a mám nastoupit, tak zase zavřou školy. Toto mě nebaví. Vlastně už práci na HPP ani nehledám, protože už i na pracovní pohovor chtějí negativní test, ale já si v nose dloubat nenechám.

Jsem v tomto radikální a mám za to, že jde o řízenou genocidu národa. Začali u seniorů očkováním, teď nám dusí děti v rouškách, kdy při dlouhodobém nošení se na plicích tvoří plísně a chlamydie, a ani mozek nefunguje správně. Jde o nevratné poškození fyzického i psychického zdraví našich nejdražších.

Pokud člověka takto postiženého a třeba jinak nemocného napojíte na plicní ventilaci, tak se zákonitě udusí…

Včera (v pondělí) jsme, my rodiče, měli možnost tento zrůdný plán zastavit.

​Konspirace? Ne, realita.

Kdyby většina rodičů neposlala své děti do školy, vláda by musela svá nařízení přehodnotit. Takto jsme jim dali najevo, že v páchání zla mohou pokračovat a dokončit plán povinnou vakcinací. Před rokem toto vše byly jen konspirační teorie, ty se ale bohužel právě nyní stávají realitou. Stačí se podívat na Slovensko nebo Izrael.

Každý, kdo alespoň malinko měl včera tu možnost, měl své děti nechat doma.

Tím, že je poslal, a někdo dokonce samotné, do odběrového místa, pardon školy, je spolupachatel!

Spoustě lidem se testování a roušky nelíbí, ale co prý mají dělat? Děti jsou už dlouho doma, potřebují kontakt a dohnat učivo. Za těch 5 týdnů, kdy je při rotačním systému prezenční výuka? Kolik toho stihnou dohnat.. Lidi nadávají jen na sociálních sítích, ale jinak mlčí.

Měla jsem petici za návrat dětí do škol bez podmínek, přátelé z Facebooku ji mohli přijít podepsat ke mně domů, když se třeba báli (nebo nemohli) jet na protestní akci do Zlína. Nepřišel nikdo! Mlčí! A kdo mlčí, s tímto souhlasí.

Včera jsem si myslela, že jsem na celé škole jediná, kdo neposlal dceru do vyučování. Jediná „nezdárná“ matka, jak se vyjádřilo kterési médium. Ty pocity zmaru nejdou popsat, střídavě jsem brečela, nebo mlčela a byla smířená s tím, že holky budou navždy vyloučeny z kolektivu.

Večer jsem ale zjistila, že vůbec nejsme sami, že nepřišlo celkem pět dětí. Dva jsou nemocní, další tři jsou žáci, jejichž rodiče nesouhlasí s testováním.

O to větší byla moje radost, že jde o Vikčinu nejlepší kamarádku. Holky se navštěvují, tak se budou učit venku, bez nesmyslných roušek a testů, bez neustálé hrozby uvalení do karantén jich i celých rodin, bez dezinfekce.

Budou svobodné..

E-mail poslaný škole.

Doplnění informací z dalšího dne… + citace ředitelky, zveřejněná v Právu

Do malotřídní školy, kde je přihlášeno ve dvou třídách celkem 37 dětí, nenastoupili v pondělí kromě dvou nemocných školáků, další 3 žáci z důvodu nesouhlasu s testováním. Ředitelka školy v tom však nevidí problém. „Je to právo každého rodiče. Je omluvena a budeme jí pravidelně zasílat vše, jak bude třeba,“ potvrdila Právu ředitelka školy Lenka Vavrušová.

Dodala, že testování dětí v pondělí ráno dopadlo bez komplikací. „Testy jsme zvládli, nebyl nikdo pozitivní. Dětem přišlo s testy pomoci patnáct rodičů.

Jeden žák mi dokonce řekl, že testování bylo to nejlepší z první školní hodiny. Bral to tak, že je to chemický pokus. Děti z toho měly srandu,“ pousmála se ředitelka.

Radka Slaběňáková