Lidé s nadváhou nebo obezitou při hubnutí zažívají podobné pocity. Mají neovladatelné chutě na něco dobrého a nepřekonatelný hlad, který je pronásleduje na každém kroku. Vědci už zjistili, proč tomu tak je. Lidé totiž bojují se silným nepřítelem. A tím je vlastní mozek.

Mozek proti hubnutí bojuje

Mozek člověka je naprogramovaný tak, aby proti hubnutí bojoval. Chce, aby si tělo zachovalo určitou váhu. A to dokonce tu nejvyšší, kterou člověk dosáhl v minulosti. To vysvětluje fakt, že když se snažíte zhubnout, mozek s vámi nespolupracuje a vy máte pořád větší a větší hlad.

Tělo se vrací k nejvyšší hmotnosti

„Tělo se chce neustále vracet k nejvyšší dosažené hmotnosti a mozek baží po endorfinech, které se vyplavují při konzumaci nám libého jídla. Samozřejmě dobrou prevencí je předcházet hladu. A to jednak dostatečným příjmem bílkovin a jednak relativně krátkými intervaly mezi jídly – mluvíme o asi třech hodinách,“ vysvětluje známá obezitoložka doktorka Dita Pichlerová.

Endorfiny a sport

Třetí opěrný bod je dostatečná hydratace. „Pak nesmíme opomenout, že tytéž endorfiny se vyplavují i při sportu. Nicméně to je poněkud hůře dosažitelná hladina, než při konzumaci vepřo knedlo zela,“ dodává doktorka Pichlerová.

Centrum hladu a centrum odměny

Touha po jídle a neovladatelné chutě jsou řízeny určitými částmi mozku. Rozlišujeme takzvané centrum hladu a centrum odměny. V centru hladu dochází aktivací určitých neuronů k vyvolání hladu nebo naopak k jeho útlumu. Centrum odměny je zase obecně zodpovědné za pocit uspokojení či odměny. Pro mnohé z nás je takovou odměnou právě jídlo.

Mozek nám brání v hubnutí

Když člověk jí nebo přemýšlí o jídle, které je bohaté například na cukr, sůl či tuky, stimuluje tak libé pocity, které stojí za potěšením z odměny. „Pacienti často přichází s žádostí – udělejte mi něco s hlavou. Míní tím, že mají výborné znalosti o dietním režimu, ale cosi jim brání tyto své znalosti dodržet. Prostě emoce jsou silnější než „rozum“,“ popisuje doktorka Pichlerová.

Překážkou jsou nezvladatelné chutě

Právě nezvladatelné chutě jsou největší překážkou dlouhodobého dodržování redukčního režimu. „V horizontu dní by to snad ještě nebyl takový problém, ale časem je chuť na oblíbené jídlo dožene a dopřejí si ho pak ve větším než malém množství,“ dodává doktorka Dita Pichlerová.

Pomůže moderní medicína

Pokud člověk není schopný chutě a hlad ovládnout vlastní vůlí, může mu v dnešní době pomoci moderní medicína. „Vítáme nové léky, které mají potenciál bažení po jídle zmírnit. Lidé s nadváhou nebo obezitou, kteří obtížně kontrolují chutě vlastní vůlí, dokáží s podporou léků hubnout daleko více než bez nich.

Předepsat je dnes může v podstatě každý lékař. Obézní by tak měl spolupracovat nejen s nutričním specialistou nebo obezitologem, případně psychologem, ale především se svým praktickým lékařem nebo internistou,“ doporučuje Pichlerová.

Touha po jídle je celoživotní

A dá se vůbec obezita vyléčit na trvalo? „Boj s chutěmi a touhou po jídle je celoživotní, ale je pravdou, že návyky se dají po určité době upravit do rozumné normy a oblíbenou pochoutku si pak dopřát jen občas,“ uzavírá známá lékařka.

Foto: Bílý Medvěd Public Relations