Rozšířená realita, autentické historické příběhy a šifry – to vše nabízí novinka Muzea města Brna  na hradě Špilberku. Nová hra „Příběhy z kasemat“ se zapůjčeným muzejním tabletem představuje návštěvníkům ve tří až pětičlenných předem nahlášených skupinkách brněnskou památku zážitkovým způsobem.

Setkají se s některou z reálných postav dějin klasemat – vězněným baronem Trenckem, na doživotí v temné kopce odsouzeným vězněm Gromannem a dalšími.

Hra s hádankami mimo prohlídku hradu

Asi jednohodinová hra s hádankami a úkoly se koná vedle běžné turistické prohlídky hradu. Do hry se sedmi soutěžními stanovišti na trase skrz kasematy je nutné týmy objednat předem on-line. Zapojené skupinky hráčů při prohlídce sledují videa na tabletu a zodpovězením otázek sbírají virtuální tolary.

Šifry zvládne každý

Obtížnost šifer je nastavena tak, aby je zvládla i nezkušená veřejnost. V závěru je čeká odměna v podobě fotokoutku s některou z postav ze hry. Návštěvníci se např. přenesou do role tamního lékaře v letech 1742 až 1786. Dosud nic podobného české památky a muzea nenabízejí.

Kasematy na brněnském hradě Špilberku nechal vybudovat císař Josef II. ve dvou protilehlých stranách hradních příkopů. Příkopy zaplnily více než sto metrů dlouhé chodby s místnostmi či celami po stranách.

Jsou ve dvou partech nad sebou, chráněné sedm až deset metrů silnou vstvou nasypané zeminy. Měly chránit až 700 vojáků posádky Špilberku před účinky dělostřelby a též jako sklad materiálu.

Žalář a mučírna

Nikdy však k tomuto účelu nebyly využity. Od roku 1783 sloužily špilberské kasematy jako nejtěžší žalář a mučírna politických vězňů v rakouském mocnářství i jako žalář národů. Třeba i pro italské revolucionáře – krbonáře v čele s básníkem S. Pellicem, kteří bojovali proti rakouské okupaci severní Itálie.

Čeští vlastenci v kasematech byli vězněni gestapem za německé nacistické okupace ČSR. Skutečné příběhy špilberských kasemat jsou ještě děsivější, než známé povídačky.

Foto: Václav Žalud