Čas novoročních předsevzetí bere někdo vážně, jiný si z toho dělá legraci, dalšímu je to úplně jedno. Žádný průzkum se, pokud vím, nezabýval procentem úspěšnosti, tedy dotažením do konce všech dobře míněných představ.

Není to samozřejmě důležité, většinou vše zůstane při starém. Přesto by ale stálo zato se aspoň na chvilinku na začátku roku zastavit a zapřemýšlet, jestli se chováme k sobě navzájem tak, jak by se slušelo na společnost na určité úrovni ve 21. století.

Ono už stačí, jak o sobě navzájem někdy dost svérázně smýšlíme. Týká se to těch, kteří vulgárními slovy na nejrůznějších serverech napadají lidi s jinými názory. Na politiku, na politiky včetně prezidenta či kandidáta na prezidentství.

Uráženi jsou také učitelé, novináři, policisté, občas i lékaři.

Dotyční jsou prostě zbytečně zlí na někoho, koho v životě ani nepotkali. Možná některý student na sociologii jednou sestaví slovník urážek, bude to peprné čtení. Já si žádné předsevzetí nedávám, i když bych potřeboval mnoho zlepšit.

Motivoval bych však skauty, junáky, pionýry a vůbec děti a mladé lidi, aby pomáhali starým bezmocným.

Napadlo mě to, když jsem viděl na Václavské ulici v Brně shrbenou stařenu; šourala se za pomocí berle na každé ruce, jinak by upadla. Cesta z bytu do prodejny potravin a zpět je pro ni nesmírně vyčerpávající. Pomoc by zcela určitě uvítala.

Podobných lidí je všude víc…

(tr)