Efektivně spolupracovat na rozvoji všech segmentů vodíkového ekosystému v České republice, vytvářet a prosazovat podmínky pro budování a rozvoj konceptu „vodíkových údolí“, předávat si vzájemně zkušenosti, podílet se na tvorbě klíčových národních i regionálních strategických dokumentů či rozvíjet mezinárodní spolupráci v oblasti vodíkových technologií. I takové jsou cíle memoranda, které 28. května 2024 v Teplicích podepsali zástupci České vodíkové technologické platformy (HYTEP), Moravskoslezského Vodíkového Klastru, Vodíkové platformy Ústeckého kraje a Karlovarské agentury rozvoje podnikání.  

Podle signatářů memoranda bude hrát vodík významnou roli coby významný nosič energie a nalezne rozsáhlé využití v hospodářství Evropské unie. Má urychlit změny, které povedou k větší bezpečnosti unijního trhu, geopolitické stabilitě, diverzifikaci energetických zdrojů a snížení závislosti na dovozu surovin a energie z nestabilních nebo nepřátelských států či režimů.  Signatáři memoranda se problematikou rozvoje vodíkové ekonomiky zabývají již delší dobu. Memorandem spojují síly k větší účinnosti svého úsilí a vzniku vhodných synergií.

Vodík má být jedním z pilířů české bezemisní energetiky

Podle Aleše Doucka, předsedy představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP), představuje využití vodíku a vodíkových technologií jednu z významných cest, jak dosáhnout bezemisního a energeticky bezpečného Česka a naše transformující se uhelné regiony mají pro rozvoj vodíkové ekonomiky v Česku skvělé startovací podmínky.  „Podporujeme rozvoj využití vodíku a vodíkových technologií v celé České republice, nicméně vidíme, že v transformujících se uhelných regionech, Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, existují mimořádně vhodné podmínky pro rozvoj využití vodíku. V těchto regionech je přítomen průmysl, který již nyní vodík v nějaké podobě využívá – například chemický průmysl či výroba paliv, nebo se zde nachází průmysl, který může nahradit stávající fosilní suroviny jako uhlí a zemní plyn právě vodíkem, například při výrobě železa a oceli. Pro „uhelné“ regiony v Česku by také rozvoj využití vodíku mohl přinést profit v podobě tvorby nových pracovních míst v takzvaných zelených sektorech,“ upozornil Doucek.

Co se týče samotného využití vodíku, nejrychleji se jeho rozvoj a nasazení očekává v dopravě, později pak také v průmyslu. „V případě dopravy vidíme jako perspektivní oblasti veřejné dopravy (vodíkové autobusy, vodíkové vlaky) a následně i v přepravě zboží. Rozvoj využití vodíku v dopravě však bude záviset na tom, jak rychle dojde k výstavbě plnicích stanic a výroben vodíku. V každém případě, i s ohledem na cíle, které si vytyčila EU a ke kterým se Česko zavázalo, s využitím vodíku je třeba do budoucna počítat,“ doplnil Doucek.

Ústecký kraj bude těžit z rozvinutého energetického i chemického průmyslu

Prvním českým regionem na mapě evropských „Hydrogen Valleys“ se už před delší dobou stal Ústecký kraj, který zároveň jako první region v ČR vytvořil i vlastní vodíkovou strategii. Pro rozvoj vodíkových technologií má skvělé podmínky, i v souvislosti se silně rozvinutým energetickým i chemickým průmyslem.

„Historicky dané podmínky Ústeckého kraje vytvářejí skutečně kvalitní základ pro rozvoj vodíkových technologií, resp. vodíkového hospodářství – region se silnou tradicí v oblasti energetiky, rozvinutým petrochemickým a dalším chemickým průmyslem a v neposlední řadě velmi dobrým znalostním zázemím, má skutečně na čem stavět. Nakonec, v Ústeckém kraji se v současnosti vyrábí většina „českého“ vodíku. Pro možnost rozvoje je zásadní  aktivita a zájem místních partnerů o rozvoj vodíkového hospodářství – a to, že tento zájem zde reálně existuje, vyjadřuje také více než šestileté fungování Vodíkové platformy Ústeckého kraje,“ uvedla Gabriela Nekolová z Vodíkové platformy Ústeckého kraje.

Podle Nekolové bude pro rozvoj vodíkových technologií v Ústeckém kraji rozhodující nalézt investory a zajistit i vhodnou podporu z veřejných zdrojů. „Možnost dalšího rozvoje vodíkového hospodářství je podmíněn masivními investicemi právě do technologického zázemí – relevantních kapacit obnovitelných zdrojů energie a samotných elektrolyzérů, ale i technologií spjatých s využíváním vodíku. Využití vodíku není v kraji nové, ale hlavní výzvou je právě „zelený“, někdy označovaný též jako „obnovitelný“ vodík – tedy vodík vyráběný v elektrolyzérech, pro které jsou zdrojem elektřiny výhradně obnovitelné zdroje. To je velká technologická i finanční výzva. V kraji je připraveno několik strategických projektů, které k rozšíření technologického, ale i výzkumného a vývojového zázemí přispějí. Nicméně možnost těchto investic a výroby obnovitelného vodíku se v nejbližší době neobejde bez smysluplné dotační podpory. Jedním z našich nejzásadnějších úkolů je podpořit region tak, aby byly k dispozici relevantní zdroje finančních prostředků a současně se dále zasazovat o rozvoj znalostního zázemí vodíkového hospodářství regionu,“ vysvětlila Nekolová.

I Karlovarský kraj vidí ve vodíkových technologiích příležitost

Jedním ze čtyř signatářů memoranda je i Karlovarská agentura rozvoje podnikání. Podle jejího ředitele, Vlastimila Veselého, vnímá také Karlovarský kraj vodíkové hospodářství jako jednu z důležitých oblastí, kterou je potřeba rozvíjet.

„Na území Karlovarského kraje je několik společností, které vnímají vodík jako součást své budoucnosti a my předpokládáme, že takovýchto firem bude postupně přibývat. Je třeba si uvědomit, že z pohledu energetiky je cest určitě více, ale naším úkolem v tuto chvíli je prověřit tu vodíkovou. To spočívá ve vytvoření těch nejlepších podmínek pro rozvoj vodíkového hospodářství, a to nejen na úrovni Karlovarského kraje. Náš region je připraven se podílet na ověřování vodíkových technologií v praxi, a to jak ve spolupráci se soukromým sektorem, tak i prostřednictvím nově vznikajícího inovačního centra. Pokud bude vodíkové hospodářství podporováno jak z národní, tak hlavně z evropské úrovně, je zde značný potenciál i pro rozvoj samotného Karlovarského kraje,“ sdělil Veselý.

Vzájemné sdílení zkušeností bude přínosné pro všechny signatáře

Podle signatářů memoranda úspěch v rozvoji vodíkového hospodářství nebude možný bez systematické spolupráce všech zainteresovaných partnerů ze soukromé i veřejné sféry, výzkumných a neziskových organizací. Budoucí spolupráci signatářů memoranda již nyní chválí Daniel Minařík, předseda představenstva Moravskoslezského Vodíkového Klastru.

„Moravskoslezský Vodíkový Klastr a Moravskoslezský kraj v těchto dnech završuje své úsilí na cestě k přijetí své regionální vodíkové politiky. Moravskoslezský kraj adoptoval klíčové prvky konceptu vodíkových údolí, aby využil to nejlepší pro svou energetickou a vlastně stále probíhající průmyslovou tranzici. Nyní ovšem s orientací na využití nikoliv uhlí, ale cirkulárních přístupů a vodíku. Právě reálné aplikace vodíkových technologií a na ně navázaná technologická řešení s dnes často skloňovanou vysokou přidanou hodnotou budou pro další ekonomický rozvoj Moravskoslezského kraje klíčové a již dnes jsou s vodíkovými technologiemi spojeny významné projekty, investice a především pak výrobní programy  nejen důležitých regionálních výrobních společností, ale i tradičních a globálně známých českých značek sídlících v našem kraji,“ řekl Minařík.

Podle něj přinese vzájemná spolupráce signatářů memoranda celou řadu pozitiv. „Tři „uhelné“ regiony a jejich vodíkové platformy nastartovaly zcela unikátní spolupráci spočívající v prosazování myšlenek, které především v jejich krajích vytvářejí logický rámec pro využití vodíku. Tyto tři regiony nabízejí pomyslné hřiště, na kterém se sehraje zápas o postavení a aplikační budoucnost vodíkových technologií v ČR. A  právě HYTEP jako odborná vodíková platforma bude umět zajistit  předání získaného ‚vodíkového‘ know-how těchto tří regionů i do dalších regionů ČR,“ uzavřel Minařík.

Více o jednotlivých signatářích:

www.hytep.cz

http://www.hsr-uk.cz/rubrika/vodikova-platforma/

https://www.ms-vk.cz/

https://www.karp-kv.cz/rozvijime-region/vodikove-hospodarstvi/

FOTO: HYTEP