Priority a novinky ve výzkumu a vývoji vodíkových technologií v Evropě a ve světě, vodík jako alternativní energie ve veřejné dopravě, ekonomické aspekty výroby a distribuce vodíku v České republice, výhody a nevýhody vodíkových spalovacích motorů či přeprava vodíku pomocí stávající plynovodní infrastruktury. I taková byla témata 13. ročníku jedinečné evropské odborné evropské odborné konference s názvem Hydrogen Days 2023, která ve dnech 29.–31. března v Praze hostila experty na vodíkové technologie z celého světa.

„Konference hostila primárně odborníky z komerčních, výzkumných a vzdělávacích institucí, působících v oblasti pokročilých vodíkových a souvisejících technologií. Stejně tak ovšem cílila i na investory, podnikatele, zástupce státních institucí či samospráv, zajímající se o rozvoj vodíkového hospodářství,“ vysvětlil Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy (HYTEP), která konferenci pořádá.

Síkela: Inovativní technologie podporujeme, možný je i dovoz zeleného vodíku ze zahraničí

Zájem českých firem i veřejných institucí o vodíkové technologie setrvale roste. Vodík se začíná nejviditelněji prosazovat především v dopravě – přibývá plnicích vodíkových stanic a již několik měst testovalo či bude testovat autobusy městské hromadné dopravy na vodíkový pohon. Nedávno byla v České republice představena i vlaková souprava používající jako palivo právě vodík.

Plány na rozvoj vodíkových aplikací má však Česká republika celou řadu – projekty na výrobu vodíku například v Moravskoslezském, Ústeckém, či Středočeském kraji, projekt na využití odpadního vodíku z chlor-alkalické elektrolýzy v Ústí nad Labem k pohonu vodíkových autobusů, studie a pilotní projekty v rámci přípravy plynovodní infrastruktury na nahrazení zemního plynu vodíkem do budoucna či konstrukce nákladního automobilu s palivovým článkem na vodík do složitých terénů.

Jako perspektivní zdroj energie pro Českou republiku vnímá vodík i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Podle něj by část budoucí spotřeby zeleného vodíku mohla pocházet i ze zahraničních zdrojů.

„Vodík vnímáme jako důležitý nástroj k dosažení emisních cílů a zajištění transformace českého průmyslu. V úzké spolupráci s dalšími ministerstvy budeme dále rozšiřovat podporu vodíkových projektů v oblasti mobility, výroby vodíku, vývoje a výroby vodíkových vozidel a inovativních vodíkových technologií. Diskutujeme také různé možnosti zajištění dopravy zeleného vodíku a jeho derivátů ze zemí, kde mají přebytek obnovitelných zdrojů tak, aby tento vodík mohl být efektivně využit našim průmyslem,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Hladík a Bartoš: Vodík pomůže transformaci uhelných regionů i splnění klimatických cílů EU

Zájem státu o rozšíření vodíkového hospodářství je daný i jeho pozitivním dopadem na životní prostředí. Vodík, vyrobený pomocí obnovitelných zdrojů energie, tak má hrát důležitou roli při splnění klimatických cílů EU, ke kterým se stát zavázal. Masivní nasazení vodíkových technologií, například vysokokapacitních elektrolyzérů na výrobu zeleného vodíku, má rovněž pomoci s transformací regionů, poškozených dopady bývalé či dobíhající těžby uhlí.

„Z mého pohledu je zcela zásadní, aby vodíková budoucnost byla budoucností čistou. Protože vodík, který má mnoho pozitivních vlastností, v současnosti většinou pochází z fosilních paliv. A to je do budoucna nepřijatelné. Ministerstvo životního prostředí podporuje rozvoj obnovitelného vodíku, případně jako doplněk nízkouhlíkový vodík z jaderné energie. Rozvoj vodíkové ekonomiky probíhá s ohledem na transformaci ekonomiky k bezemisní, tedy v zájmu cílů ochrany klimatu a životního prostředí. Proto podporujeme rozvoj vodíkových technologií od výzkumu a vývoje, přes výrobu a skladování až po využití v průmyslu a dopravě v našem Operačním programu Spravedlivá transformace, který pomáhá s proměnou uhelných krajů po skončení těžby,“ upozornil Petr Hladík, ministr životního prostředí ČR.

Podle Hladíka je využívání vodíkových technologií u nás stále v počátcích, ale český průmysl si s masivnějším přechodem na vodík poradí. Významně pomoci má i podpora z veřejných zdrojů. „Český průmysl je inovativní a vysoce adaptabilní a proto věřím, že si dokáže poradit s výzvami, které využití vodíku přináší, včetně budoucího snížení nákladů na jeho výrobu. Česká republika podporuje rozvoj vodíkové ekonomiky prostřednictvím dotačních programů – ať už na produkční kapacity, související infrastrukturu či vývoj a inovace. Díky Vodíkové bance EU bude také spuštěna historicky první aukce na provozní podporu výroby obnovitelného vodíku a zvažujeme také její rozšíření na národní úroveň,“ doplnil ministr životního prostředí Petr Hladík.

I podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše bude urychlení výstavby výroben obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku klíčové pro dosažení klimatických cílů Evropské unie do poloviny století.

„Důležitou roli bude hrát mimo jiné i při transformaci českých uhelných regionů, kterou Ministerstvo pro místní rozvoj intenzivně podporuje. Zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu si v blízké době zřejmě vyžádá také rozšiřování kapacit paroplynových elektráren. Stejně jako některé okolní státy by i Česká republika měla usilovat o to, aby v nich bylo možné spalovat také vodík. Debata o zacílení podpory vodíkových technologií z evropských fondů se v České republice teprve rozbíhá, můj resort ji ale jako koordinátor kohezních fondů věnuje velkou pozornost,“ doplnil Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj ČR.

Premiéra popularizačních přednášek i soutěže pro studenty

V rámci konference Hydrogen Days 2023 se kromě odborných příspěvků letos premiérově uskutečnil i celodenní blok popularizačních přednášek v českém jazyce. „Řečníci zde vysvětlili základní vlastnosti vodíku či vize Evropské unie v oblasti dekarbonizace průmyslu. Zaměřili se také na ekonomický pohled vodíkových technologií nebo nabídli přehled postupu při povolování výstavby vodíkových elektrolyzérů v České republice. Posluchače rovněž seznámili s legislativou definující obnovitelný a nízkouhlíkový vodík, včetně ekonomických aspektů,‘‘ vysvětlil jeden z pořadatelů a řečníků konference Jan Sochor, analytik České vodíkové technologické platformy (HYTEP).

Organizátoři konference se letos poprvé rozhodli ocenit a podpořit vysoce kvalitní práce mladých výzkumníků. Odměny se tak dočkala nejlepší studentská prezentace a rovněž nejlepší studentský poster.

Konference Hydrogen Days 2023 se konala pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva životního prostředí ČR a organizace Prague Convention Bureau.

Více informací o konferenci naleznete na www.hydrogendays.cz