Brno

Budoucnost základního školství v metropolitní oblasti Brno

Pozvánka na panelovou diskusi na téma Budoucnost základního školství v metropolitní oblasti Brno

Kdy a kde ? V úterý 20. března v 15:30 hodin v Café práh (Vaňkovka)

  • Jaroslav Suchý – radní města Brna pro oblast školství
  • Jiří Němec – děkan pedagogické fakulty MU
  • Ondřej Štefl – vizionář vzdělávání
  • David Jalový – ředitel ZŠ Slovanské náměstí

Témata: pestrost nabídky versus rozevírání nůžek, veřejné a neveřejné – rovnost a nerovnost v přístupu, kdo má a nemá školskou politiku ovlivňovat

Z názorů účastníků diskuse

Otázka: Kdo má a nemá ovlivňovat školskou politiku?

Odpověď Jaroslava Suchého, radního pro školství města Brna: Raději odpovídám pozitivně, tedy kdo má: Kdokoliv se zkušeností (o délce zkušenosti se pojďme bavit) „za katedrou“, kdo si práci učitele „osahal“, má-li čas a chuť pomoci sobě a svým kolegyním a kolegům v branži, a zejména žákům/studentům. Samozřejmě i my učitelé potřebujeme „zrcadlo“. Tím může být složení školské rady, jejímiž členy jsou kromě učitelů také rodiče a zástupci zřizovatele, tedy komunální politici.

Otázka: Je nabídka škol dle Vašeho názoru ve městě Brně dostatečně pestrá?

Odpověď Jaroslava Suchého, radního pro školství města Brna: Tady se nabízí stručná odpověď: Ano. Kromě toho je možné využívat i mimoškolních aktivit, jako jsou Bioskop, FabLab, anebo městem Brnem dotovaná Cena vévody z Edinburghu (www.dofe.cz), či mnohé další. Záleží na všech zúčastněných (školy, učitelé, rodiče, zřizovatel), jak nabízené příležitosti uchopí.

Otázka: Mají vysokoškolští učitelé a vedení pedagogických fakult možnost zasáhnout do celkové koncepce škol v ČR? Jakým způsobem?

Odpověď Jiřího Němce, děkana PP MU: Máme možnost výrazným způsobem zasáhnout do koncepce přípravy budoucích učitelů v prostředí naší fakulty a to také děláme. Celostátní koncepce rozvoje vzdělávacího systému je věcí národní vzdělávací politiky a můžeme ji ovlivnit pouze v rámci určitých diskusí a naše možnosti nejsou větší než kohokoliv jiného. Přestože takový dokument existuje, všichni cítíme, že jeho vliv na budování kvalitních škol je velice slabý. Jsou to politické deklarace, ale realita je často jiná.

Otázka: Jak lze měřit kvalitu alternativních škol a podle čeho?

Odpověď Jiřího Němce, děkana PP MU: Definovat obecně kvalitu je obtížné. Sama škola by si měla popsat a stanovit, co považuje za kvalitní, za důležité, jaké jsou principy, které chce uplatňovat, jaké jsou její hodnoty ke kterým chce směřovat. Pak může sledovat, zdali se tak děje a případně na jaké úrovni. Někdo bude v kvalitě školy hledat rovný přístup k žákům, jiný zahraniční lektory pro výuku jazyků, projektovou výuku, integrovanou výuku kurikula nebo konstruktivistické prvky při zprostředkování poznání atd. Obecným kritériem může též být dobré klima ve škole, motivovaní žáci a spokojení rodiče. Pokud jsou rodiče ochotni platit školné, přestože mají hlouběji do kapsy, také to může být kritérium toho, že školu a obecně vzdělání považují za důležité. V pluralitním systému vlastně nemůžeme mít jednu kvalitu.

Zprávy redaktorů

Zprávy redaktorů [ View all posts ]

Jdi na vrch
%d blogerům se to líbí: