Virus nákazy včelího plodu, který napadá včelstva po celém světě, se podařilo podrobně popsat týmu strukturní virologie Pavla Plevky ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity ve spolupráci s Antonínem Přidalem z Mendelovy univerzity.

Díky moderním metodám odhalili na povrchu viru malou bílkovinu, která hraje významnou roli v jeho množení. Článek popisující jejich práci publikoval vědecký časopis PNAS, který vydává Akademie věd USA.

Včelí onemocnění

Virová nákaza včelího plodu představuje první včelí onemocnění, u kterého výzkumníci v roce 1917 rozpoznali, že je způsobeno virem. „Symptomy virové infekce jsou velmi dobře pozorovatelné. Samy včely čistí úl od nákazy, která postihuje jen zárodky, takže ty zasažené odstraňují z úlu a jsou pak v jeho okolí vidět,“ přiblížila Michaela Procházková z výzkumné skupiny Strukturní virologie, která pracovala na popisu viru.

Virus, o kterém se ví, ale nikdo neznal přesnou podobu

Přestože se už téměř celé století ví, že jde o virus, jeho přesnou podobu nikdo neznal. „Dosud měly jeho popisy jen malé rozlišení. Nám se podařilo dostat až na atomární úroveň a díky tomu jsme objevili na povrchu viru novou strukturu, která je pro rozmnožování viru v buňkách napadených včel nezbytná,“ uvedla Procházková.

Může za to bílkovina

Jde o malou bílkovinu, která má schopnost vázat se na membrány buněk. „Poté, co se virus naváže na buňku, potřebuje do ní uvolnit svou genetickou informaci, aby se mohl množit. Bílkovina, kterou jsme našli, tomu napomáhá a pravděpodobně funguje jako jakýsi dveřník, který se naváže na vnitrobuněčnou membránu a umožní genomu viru, aby se dostal do buňky,“ popsala podrobnosti objevu mladá vědkyně, která je vystudovaná molekulární bioložka.

Do Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity přišla Michaela Procházková před dvěma lety, protože chtěla poznat nové metody, především pak kryo-elektronovou mikroskopii, kterou využila i k určení struktury viru nákazy včelího plodu.